Změnit článek

Pomocí tohoto formuláře můžete na náš portál vložit nový (nebo změnit existující) článek. Musíte k tomu ovšem mít zřízeno uživatelské jméno a znát k němu heslo. O jejich přiřazování se starají správci. V případě zájmu je kontaktujte.

Autor
Heslo
Nadpis
Text (HTML)	<table border="0" cellpadding="0" cellspacing="0" width="100%"> <tr><td class="tabA"> <p>Očekávaná životnost konzole Atari VCS měla být zhruba 3 roky. Z toho důvodu se brzo po jejím uvedení začalo pracovat na jejím nástupci. Když se ale začaly objevovat první osmibitové stroje Apple II nebo Commodore PET, Ray Cassar (nový CEO u Atari) rozhodl, že Atari potřebuje vyvinout vlastní počítače.</p> </td></tr> <tr><td class="platformy"><a name="400"><h2>Atari 400 / 800</h2></a></td> <tr><td class="tabA"> <p><img src="static_img/Atari_400.jpg" align="right" alt="Atari 400">Prvními modely, které byly ohlášeny na konci roku 1978 (do prodeje se dostaly až v listopadu 1979), byly Atari 400 a Atari 800. Oba stroje byly robustní konstrukce s mohutným stíněním. Základem počítačů je mikroprocesor MOS 6502, který běžel na frekvenci 1,79 MHz (NTSC) nebo 1,77MHz (PAL).</p> <p>Atari 400 byl levnější model s membránovou klávesnicí a s 8 KB RAM. Tento typ měl do jisté míry nahradit herní konzoli <a href="static_vcs.php#2600">Atari 2600</a> a tak měl 4 porty pro herní ovladače a vestavěný reproduktor (stejně jako jeho větší bratříček). Pozdější <a href="static_vcs.php#5200">Atari 5200</a> byl vlastně pozměněný Atari 400 bez klávesnice. </p> <p>Atari 800 byl postaven jako profesionální stroj s kvalitní klávesnicí. Byl vybaven sloty, které mohly sloužit buď pro rošíření pamětí (až do 64 KB), nebo pro přídavné karty jako např. video karta s 80 znakovým výstupem nebo dokonce modem. Označení 400 a 800 znamenalo velikost paměti, se kterou měly být stroje uvedeny na trh - 4 KB pro model 400, 8 KB u modelu 800. Cena pamětí v té době ale prudce klesla, a tak Atari 400 nakonec měl 8 KB a základní model Atari 800 16 KB.</p> <p>Jako programové vybavení Atari původně zamýšlelo použít Basic od Microsoftu. Tomu se ale nepodařilo jazyk pro procesor MOS 6502 vměstnat do požadovaných 8KB a tak nakonec Basic dodala firma Shepardson Microsystems. Basic nebyl vestavěný v počítači, ale dodával se na ROM modulu (tzv. cartridge).</p> <p>Jako hlavní periferie se zpočátku používal kazetový magnetofon, později přibyla disketová jednotka 5,25", tiskárna a modem. Pro obsluhu disketové jednotky se používal Atari DOS, který byl také vyvinut již zmíněnou firmou Shepardson Microsystems.</p> <p>Vstupním zařízením může být jakýkoli joystick nebo paddle pro Atari 2600.</p> </td></tr> <tr><td class="platformy"><a name="XL"><h2>Atari XL</h2></a></td> <tr><td class="tabA"> <p><img src="static_img/Atari_XL_2.jpg" align="left" alt="Atari 800XL"> V roce 1982 divize domácích počítačů uvedla nový model Atari 1200 XL (e<b>X</b>tened <b>L</b>ine). Model měl nový nízký design, přibyly funkční klávesy a také klávesa HELP. I uvnitř byly velké změny, počítač byl nyní na jediné PCB desce (nejjednodušší konfigurace Atari 800 jich měla nejméně 5). Kromě toho do OS byla přidána mezinárodní znaková sada a diagnostický program. Slot na cartridge byl tentokrát z levé strany. Bohužel nový operační systém nebyl úplně kompatibilní s původním, a tak spousta programů na novém stroji nefungovala. To a také chybějící expanzní konektor vedlo k tomu, že Atari 1200 XL byl zhruba po roce stažen z prodeje.</p> <p>Modely 600 XL a 800 XL se pak staly opravdovými nástupci původních Atari 400 a 800. Oba už měly vestavěný jazyk BASIC, který se dá vyřadit stisknutím klávesy OPTION při startu. Slot na cartridge byl přesunut na horní stranu počítače pod kovová dvířka. Přibyl také rychlý paralelní interface (PBI). Pozdější série jsou vybaveny novým čipem FREDDY pro obsluhu paměti. Atari 800 XL měl plných 64 KB paměti. Atari 600 XL byla levnější verze se 48 KB RAM a s užším designem.</p> </td></tr> <tr><td class="platformy"><a name="XE"><h2>Atari XE</h2></a></td> <tr><td class="tabA"> <p><img src="static_img/Atari_XE.jpg" align="right" alt="Atari 800XE"> Po odkoupení firmy Atari Jackem Tramielem se na trh dostává nová řada XE (<b>X</b>L <b>E</b>xtended). Její vzhled je upraven tak, aby odpovídal novým 16bitovým počítačům Atari ST. Slot na cartridge je přemístěn na zadní stranu a PBI nahrazen krátkým konektorem ECI. Nová řada má opět 2 modely: levnější Atari 65 XE s 64 KB RAM bez ECI interfacu a Atari 130 XE se 128 KB. Ve východní Evropě se prodával ještě model Atari 800 XE, který je stejný jako Atari 130 XE, ale pouze s 64 KB RAM. Pro záznam dat slouží nová 5,25" disketová jednotka XF 551, která umožnuje záznam na oboustranou disketu DS/DD (360 KB).</p> <p>V roce 1987 Atari vypouští jejich poslední osmibitový systém XEGS (<b>XE</b> <b>G</b>ame <b>S</b>ystem). Počítač má oddělenou klávesnici a dokonce se prodává verze bez klávesnice jako herní konzole v setu se světelnou pistolí. Kromě OS a interpretru BASIC má systém vestavěnou hru Missile Command, která se automaticky spustí pokud je odpojená klávesnice a ve slotu není žadná jiná cartridge. XEGS je standardně vybaven 64 KB RAM.</p> <p>Vedle originální výbavy lze 8bitové Atari různě rozšiřovat (rozšiření paměti, stereo zvuk, nový OS, paralelní port a další). Vyvinuty jsou urychlovací mechanismy pro kazety (např. Turbo 2000), 3,5" disketové jednotky, několik způsobú připojení harddisku (SIO2IDE, MyIDE). Oblíbená je také možnost propojení speciálním seriovým kabelem s výkonnějším Atari počítačem nebo PC, které pak může sloužit jako emulátor disketové jednotky, případně tiskárny.</p> <h3>Hardware</h3> <ul> <li>CPU: MOS 6502 @ 1,79 MHz (1,77 MHz PAL verze)</li> <li>RAM: 64 KB (128 KB verze 130XE)</li> <li>ROM: 16 KB OS, 8 KB BASIC, cartridge do 128 KB pomocí bank</li> <li>Audio: POKEY, 4 kanály mono</li> <li>Video: ANTIC, GTIA</li> </ul> </td></tr> <tr><td colspan="2" class="nadpis"> Atari 8bity: <a href="index.php?pf=1">novinky</a> \| <a href="links.php?pf=1">odkazy</a> \| <a href="static_emulace.php#8bit">emulátory</a> </td></tr> </table>
Platformy	XE, ST, Pofo, VCS, Lynx, Jag, cross
Zveřejnit?

cs.atari.org by Bohdan Milar, Jan Křupka, 2006 - 2025